Kde zvířata pomáhají....
Hledat
Navigace: Hipocentrum PÁJA > Psi

Psi

Pejsci HLÍDACÍ

Mohutní kavkazáci Evdokim a Eden. Z malých nemotorných štěňátek rychle vyrostli a stali se z nich respekt budící hlídači. Není radno s nimi špásovat…

Dále Jaguár a Zoltán (pracovně Jack a Teddy), kterým jsou sice jen tři roky, ale jsou to hlídači, ze kterých si není radno dělat srandu.

Pejsci PRACOVNÍ (canisterapeuté)

Nebylo to původně v plánu, ale od listopadu 2011 patří mezi další významnou posilu pro canisterapii bernský salašnický pes Bernie, kterého jsme si vypiplali od osiřelého štěňátka.

Od počátku roku 2013 náš tým terapeutů rozšířila (rovněž nalezená) černá labradorka Any (v r.2014 našla nový domov u záchranářů v Ostrově).

Pejsci MAZLÍCÍ

Pohlazení má rád malý jezevčík a velký rošťák Vendelín, dnes si již žije spokojeně se svou novou rodinou.

Jeho sestřička Scooby našla před Vánoci 2009 nový domov s milujícími páníčky.

Tito dva milí pejsánci se k nám dostali náhodou,

Hanka je při cestě autem jako malé štěněcí kuličky bez domova našla spící na silnici.

Káje se z tajné lásky narodila v březnu 2011 krásná černá holčička Lili a ta se ihned stala miláčkem všech, malých i dospělých. Je to roztřepený rarášek a každého spolehlivě pobaví svým věčně rozesmátým pohledem.

Během roku 2012 u nás našli nový domov další odložení nebo opuštění pejsci: černý kříženec, fenka Keisy, kterou nějaký lump nechal přivázanou u přehrady. Dnes je již v novém domově. Dva naháči  Kája a Mia (Míša), kteří se ale po čase vrátili zpátky ke své uzdravené paničce.

Další mazlík, který k nám přišel díky lásce na první pohled je Sam. Starý pán ho držel v krabici od bot.

Splněný sen. Tak by se dal nazvat kříženec Jacka Russela Loki (pracovně Jay Jay), kterého našli v zatopené chatařské oblasti. Jeho minulost neznáme, ale soudě podle useknutého ocásku nebyla zrovna růžová.

IN MEMORIAM 

ORION

LESLIE

BETTY 

KARLA

ADAR

ŽÍHANÁ

MIMI

ČERT

BÁBINA

JAY-JAY

MAX

BORIS

DYDY

STACY (BÁRA)

 

 

 

 

Vendelín.jpg
Adar, Betty.JPG
Bábina.JPG
Bernie (Caruso).jpg
Čert.JPG
Dan.jpg
Evdokim, Eden.JPG
Keisy.JPG
Leslie, Karla.JPG
Lili.JPG
Mimi.JPG
Ori.JPG
Sára, Míťa.JPG
Scooby a Danielka.jpg
Bella.jpg
Roxy.JPG
Eimy a Engie.JPG
Enie.jpg
Jack.JPG
Johny a Eimy.JPG
15085577_1811056892499537_4229118921822951702_n.jpg

 

 

Canisterapie

Někdy z úst našich hostů i přátel slyšíme, že to u nás vypadá jako ve psím útulku. Pejsci podobně jako koníci výrazně pomáhají zlepšovat psychický i fyzický stav klientů. Rozhodli jsme se tedy v následujícím textu přiblížit všem zájemcům podstatu canisterapie, pro kterou jsou někteří z našich pejsků speciálně připravováni.

Podstata všeho vychází ze slov „Canis – pes a terapie – léčení“. Canisterapie je léčba lidské duše psí láskou (L.Gajdová). Canisterapie je způsob terapie, která využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka.

Ve světě se canisterapie rozvinula převážně v 50-tých letech 20. století. U nás se boomu dočkala po roce 1990. Sociologové si totiž před lety všimli, že péče o domácí zvířectvo zvýhodňuje nejen životní styl, ale i zdravotní stav venkovanů ve srovnání se stejně starými občany ve městech. V dnešní době se canisterapie používá především k řešení problémů psychologických, citových, sociálně integračních aj. Canisterapie je jednou ze složek zooterapie, která se provádí i s jinými zvířaty, např. s kočkami, králíčky, morčaty apod.

Canisterapie může být skupinová nebo individuální, vždy záleží na konkrétní potřebě klienta. V žádném případě nelze vypustit psa do skupinky dětí či babiček a dědečků a za hodinu, když je pes unavený, si ho vyzvednout a jít domů. Jedná se pro pejska o velmi náročné a vyčerpávající cvičení. Zvláště v případě, že pracuje s tělesně i mentálně postiženými dětmi. Pejsek by nikdy neměl setrvával v zařízení až do úplného vyčerpání. Pokud jsou tato pravidla dodržována, pejsci navštěvují zařízení rádi a vyhledávají kontakt s dětmi a dospělými, aby si s nimi pohráli a pomazlili se.

K dovednostem canisterapeutického pejska patří:

  • splnění povelů poslušnosti (např. přivolání, posazení, odložení)
  • aportování předmětů a jiné hry
  • trpělivost při dotyku pacienta, setrvání v pozici
  • upozornění člena rodiny nebo personálu na nestandardní chování jednotlivce.

Kde se canisterapie využívá?

Mentální postižení - v této oblasti napomáhá canisterapie u dětí (s různým stupněm mentálního postižení) k udržení jejich delší pozornosti. Canisterapeutický pes je nápomocen při rehabilitačním cvičení, a to speciálně při nácviku a rozvoji hrubé a jemné motoriky a uvolňování spasmů atd. Hrou s pejskem se rozvíjí u dětí motorická činnost a podporuje se a rozvíjí fantazie. Pejsek napomáhá sbližování se s okolím a podporuje komunikativnost, zajišťuje pocit ochrany a jistoty a je to důvěrník, kamarád a věrný společník.

Tělesné postižení - u tělesného postižení je canisterapie využíváno především k rehabilitaci. Pejsek motivuje postiženého ke cvičení, je zdrojem ke zlepšení komunikace s okolím. Při starosti o pejska se odvede pozornost od vlastních potíží. Důležité je, že pejsek prolomí bariéry osamělosti.

Smyslové postižení – u smyslového postižení např. u nevidomých, je využíváno jak psů asistenčních (viz. Pomocné tlapky) tak i psů canisterapaeutických. Pejsek varuje před překážkami či nebezpečím a tím dodává pocit bezpečí v davu. Je to kamarád a společník, který snižuje strach a stres z neznámého prostředí.

U sluchově postižených je také využíván jak pes asistenční tak pes canisterapeutický. Pejsek zvyšuje nezávislost postiženého, dokáže ho varovat před překážkami či jiným nebezpečím, zvyšuje soběstačnost a sebedůvěru postiženého.

Autismus - u autistických dětí je canisterapie velmi důležitá především pro jejich styk s okolním světem. Pejskové plní roli určitého prostředníka mezi lidmi a okolním světem a přispívájí k jejich duševní rovnováze, snižují pocit osamění. Prostřednictvím pejska lze dosáhnout zlepšení projevů artismu.

Epilepsie - pro osoby trpící epilepsií je canisterapeutický pes uklidňujícím faktorem a může být nápomocen při snížení záchvatů, dodává pocit bezpečí, svobody a volnosti. Někteří pejsci dokáží vycítit blížící se záchvat a varovat postiženého.

Psychologická a psychiatrická onemocnění – u těchto onemocnění napomáhá pejsek ke zlepšení komunikace mezi pacienty a ošetřujícím personálem. Pejsek je objektem péče a tím odvrací pozornost od pacientových psychickým potíží. Dochází ke snižování pasivity, apatie a otupění. Pejsek je také velkým pomocníkem při léčbě drogových závislostí a je také využíván jako pomocná léčba u týraných a zneužívaných dětí.

Logopedie - v logopedii pomáhá canisterapeutický pes při nácviku správné výslovnosti a pomáhá také při rozšiřování slovní zásoby.

Geriatrie – velice důležitým oborem, kde je canisterapie užitečná a kde se jí hojně využívá. Zvířata totiž mohou starým a opuštěným lidem nabídnout nejen přátelství, lásku, pocit vzájemné potřebnosti, ale i respektování. Pozitivní úloha zvířete spočívá nejen ve schopnosti zastoupit chybějící úzké mezilidské vztahy, ale i v popudu k pravidelnému pohybu a nabídce prožívání slasti v zanedbávané hmatové stimulaci – to je možnost se se zvířetem pomuchlat, pomazlit a vzájemně se přitulit. Pejsek dává také svému pánovi určitou jistotu a věrnost ve vztahu k němu, zvyšuje pocit bezpečí a napomáhá ke zmírnění pocitu osamění, žalu a bolesti při ztrátě životního partnera. Je dobrým prostředníkem k lepší komunikaci a navazování kontaktu s okolím, dokáže vyburcovat z nostalgie a deprese. Pes nerozlišuje podle vizáže či onemocnění, ale podle vnitřních hodnot.

Co je to polohování?

Metoda polohování existuje ve fyzioterapii už dlouho, konkrétně od 50.let 20. století. Vychází z principu, že pokud se pacient sám nemůže pohybovat, musíme jím pohybovat my, abychom zabránili vzniku proleženin, uvolnili blokace, procvičili a protáhli svaly a umožnili další rozvoj pohybu. U klientů, jejichž těla jsou v křeči nebo nepohyblivá, není možné cvičit, ale pouze pacienta uložit na určitou dobu do určité polohy (na bok, na záda, zkřížit nohy, natáhnout a podložit paži apod.).

Kvalifikovaný fyzioterapeut ví, jak může klientem manipulovat a jaké cíle tím sleduje. A právě v hlavách fyzioterapeutů se zrodila myšlenka zapojit do polohování psy a položit je vedle klienta tam, kde normálně leží podpůrné polštáře. Role fyzioterapeuta je proto při polohování se psy nezastupitelná.

 Speciálně trénovaného psa na tuto techniku „přikládáme“ pokud možno k odhaleným částem klientova těla, které chceme stimulovat = prohřát, uvolnit, aktivovat, aby si je klient uvědomil. Pes má fyziologickou tělesnou teplotu oproti člověku o cca 1,5–2 °C vyšší. Největší výsledky jsou vidět u lidí trpících svalovými křečemi (spasticita) nebo třesem. Polohování je pro psa velmi namáhavé, nemělo by trvat déle než 15–25 minut v kuse.

Polohování a jeho výsledky

Při polohování dochází k viditelným a prokazatelným fyzickým zlepšením. Je velmi obtížné přimět postižené dítě, že musí procvičovat svaly na rukou. Stejné dítě, v přítomnosti pejska, je nejen ochotno bez pobízení cvičit, ale hází mu samo míček, natahuje se, aby ho pohladilo, rozevírá dlaň, aby cítilo jeho srst, když se s ním mazlí.

Děti, které jsou velmi pohybově omezené, se dokáží za psem i plazit nebo lézt po čtyřech, aby se ho alespoň dotkly. Dokonce ty děti, kterým chybí polykací reflex a které jsou normálně krmeny sondou přímo do žaludku, začnou při polohování slinit a mohou pak přijmout potravu standardním způsobem.

Autisté v přítomnosti pejska dokáží navázat kontakt s okolním světem a dokáží s ním i částečně komunikovat, atd.

O prokazatelných výsledcích působení polohování a canisterapie, bychom tady mohli mluvit ještě dlouho… Každý, kdo měl příležitost a mohl tuto metodu vidět na vlastní oči, nemá pochyb o tom, že funguje výborně.

Jakýkoliv, byť i jen nepatrný náznak zlepšení, který můžeme pozorovat u našich klientů, přináší obrovskou a nepopsatelnou radost a chuť do další práce, jak nám tak především pejskům.

Výrazné úspěchy canisterapie jsou zaznamenávány především u dětí s mozkovou obrnou (DMO). Pejsek je k postiženému přikládán, klient vnímá jeho živočišné teplo a hebkost. Děti postižené DMO trpí spazmy - křečemi svalstva, které v průběhu polohování vymizí. Svaly se totiž od psa nahřejí, uvolní, a postižený klient pak může začít zvládat cviky, které jsou pro něj jindy jen velmi obtížné. Hlavním důvodem, proč dojde k uvolnění svalstva je teplo. Pes má teplotu o jeden stupeň Celsia vyšší než člověk, což je pro klienty, kterým se určitá část špatně prokrvuje velice přínosné. Například při hlazení srsti, zvedání uší, chytání ocasu či tlapek procvičují i jemnou a hrubou motoriku. Klient však nereaguje jenom na jeho teplo, ale také na rytmus jeho dechu a tepu. Rytmus dechu je tedy nástrojem k uvolnění. Mnoho dětí po DMO je slepých nebo mají jiné oční vady, a pro takové klienty je obrovským stimulem dotek srsti, neobvyklý přirozený psí pach, dotek studeného a mokrého čenichu a naopak teplý, mokrý jazyk psa. V této kombinaci je pes opravdu jedinečný.

Pamatujme si:

  • canisterapie zlepšuje nejen náladu (všichni jistě víme, že pes dokáže spolehlivě vyvolat dobrou náladu)
  • neexistuje jedno nejvhodnější plemeno psa. Mohou to být pouliční křižovatky i majitelé titulu „von“….
  • u autistů se účinky projeví po velmi dlouhé době
  • rychlý účinek má u seniorů, kteří nechtějí komunikovat s okolím
  • u dětí s lehčím mentálním postižením je zřetelný  pokrok v učení – prostě se učí společně se psem, mají větší motivaci
  • při kontaktu se psem se člověku snižuje krevní tlak a zvyšuje hladina hormonů štěstí

 

Naši psí terapeuti:

ORI - certifikovaný pes pro canisterapii (IN MEMORIAM)

LESLIE - certifikovaný pes pro canisterapii (IN MEMORIAM)

BETTY - certifikovaný pes pro canisterapii (IN MEMORIAM)

KARLA - certifikovaný pes pro canisterapii (IN MEMORIAM)

BERNIE - ve výcviku

ADAR - ve výcviku (IN MEMORIAM)

ROXY - ve výcviku

 

Ukázky canisterapie v praxi najdete:

Canisterapie ve stacionáři:

http://laurena.rajce.idnes.cz/Hipocentrum_Pa-Ja_Canisterapie_ve_stacionari_2012

a v albu č.75:

http://laurena.rajce.idnes.cz/Hipocentrum_Pa-Ja_fotky_od_nasich_pratel

 
© hipocentrum-paja.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma